Jednotné značení elektronek

Zavedení jednotného značení přijímacích elektronek si vynutil nárůst počtu vyráběných typů a nejednotnost a nedůslednost systémů značení, které jednotliví výrobci používali. Nejvýznamnější systémy jednotného značení vznikly v Evropě, USA a v Rusku.


EVROPSKÉ ZNAČENÍ 

V roce 1934 se většina evropských výrobců dohodla na způsobu značení přijímacích elektronek, který se skládá ze skupiny písmen a čísla. 

První písmeno označuje způsob žhavení:

 střídavé napětí 4V
B  stejnosměrný nebo střídavý proud 180mA
C  stejnosměrný nebo střídavý proud 200mA 
D  stejnosměrné napětí 1,2V nebo 1,4V (některé elektronky i 0,625V, 1,25V a 1,5V) 
E  stejnosměrné nebo střídavé napětí 6,3V
 stejnosměrné nebo střídavé napětí 12,6V
G  střídavé napětí 5V
H  stejnosměrný nebo střídavý proud 150mA (u starých typů stejnosměrné napětí 4V)
I  stejnosměrné nebo střídavé napětí 20V 
 stejnosměrné napětí 2V 
L  stejnosměrný nebo střídavý proud 450mA   
 stejnosměrný nebo střídavý proud 300mA   
U  stejnosměrný nebo střídavý proud 100mA  
V  stejnosměrný nebo střídavý proud 50mA  
X  stejnosměrný nebo střídavý proud 600mA  
Y  stejnosměrný nebo střídavý proud 450mA  

Pokud je uvedeno žhavicí napětí, je elektronka určena pro paralelní napájení, pokud je uveden žhavicí proud, je určena pro sériové napájení žhavicích vláken. Výjimkou jsou elektronky řady D, které je možné za určitých podmínek (odvedení katodových proudů) žhavit sériově. U některých elektronek řady E, které mají žhavicí proud 200mA nebo 300mA, dovoluje výrobce také sériové žhavení. 

Firma Tungsram označovala své elektronky ještě písmenem T (například elektronku AL4 označoval Tungsram TAL4), ale po několika letech od toho upustila.  

Další písmena udávají druh elektronky:

A  dioda 
B  dvojitá dioda
 trioda (mimo výkonové)
D  výkonová trioda
E  tetroda (mimo výkonové)
F  pentoda (mimo výkonové)
H  hexoda nebo heptoda
K  oktoda nebo pentagrid
L  výkonová tetroda nebo pentoda
M  elektronový světelný indikátor
N  tyratron
P  elektronka se sekundární emisí 
Q  enneoda (enioda, nonoda)
W  plynem nebo parami plněná dioda
X  plynem nebo parami plněná dvojitá dioda
Y  vakuová usměrňovací dioda
Z  vakuová dvojitá usměrňovací dioda 

Číslo udává použitou patici:

1÷9  různé patice (lamelové, nožičkové, oktal) 
11÷19   patice Y8A (8 kolíků, kovové i skleněné elektronky) 
21÷29  patice loktal nebo oktal (bateriové elektronky)
30÷39  patice oktal
40÷49  patice Rimlock (B8A)
50÷59  speciální elektronky různého provedení
60÷69  speciální elektronky a bateriové subminiaturní  elektronky
70÷79  subminiaturní elektronky
80÷89  patice noval
90÷99  patice heptal
150÷159  patice G10A (10 kolíků, skleněné elektronky)
170÷179   patice Gnom
180÷189  patice noval
190÷199  patice heptal 
200÷219  patice dekal
280÷289  patice noval
500÷519  patice magnoval

Elektronky zvláštní jakosti (dlouhoživotnostní, spolehlivé v provozu, otřesuvzdorné, s úzkými tolerancemi) se označují buď vložením nuly do skupiny číslic (případně ještě písmenem S za označením), nebo tak, že se v označení prohodí písmena, která označují typ elektronky, s číslicemi. 

Příklady označení:

PABC80   ... žhavení 300mA; dioda + dvojitá dioda + trioda, patice noval 
E83CC  ... žhavení 6,3V; dvojitá trioda, patice noval, elektronka zvláštní jakosti  
ECC803S  ... žhavení 6,3V; dvojitá trioda, patice noval, elektronka zvláštní jakosti    
CL6  ... žhavení 200mA; výkonová pentoda, lamelová patice 
EL81  ... žhavení 6,3V; výkonová svazková tetroda, patice noval  
E81L  ... žhavení 6,3V; výkonová pentoda, patice noval, elektronka zvláštní jakosti  

 


AMERICKÉ ZNAĆENÍ

Americké označení elektronek je zcela jiné než evropské. Podle staršího způsobu se elektronky označovaly většinou dvoumístným číslem; například 56 je trioda se žhavicím napětím 2,5V, stejná elektronka se žhavením 6,3V má označení 76. Většina takto značených elektronek má skleněnou baňku a bakelitovou patici se čtyřmi až sedmi nožkami. Pokud tvoří označení trojmístné číslo, znamená první číslice obvykle výrobce. 

Podle nového způsobu se označení skládá ze dvou čísel a jednoho či dvou písmen mezi nimi. První číslo znamená přibližně žhavicí napětí (0 označuje elektronky se studenou katodou, číslo 1 mají i bateriové elektronky se žhavením 2V, číslo 2 mají síťové elektronky se žhavením 2,5V). Druhé číslo znamená počet elektrod, přičemž žhavicí vlákno a stínění se počítají jako samostatné elektrody. Jedno či dvě písmena mezi čísly odpovídají pořadovému číslu. Pokud je prvním písmenem S, jedná se o elektronku, která má na rozdíl od staršího typu mřížku vyvedenou na patici, nikoli na vrchol baňky. Uvedená elektronka 76 má v tomto systému označení 6P5, ve skleněném provedení pak 6P5G nebo 6P5GT.

Za typový znak se často připojují další písmena:

 elektronka se skleněnou baňkou (na rozdíl od ekvivalentní kovové elektronky)
GT  elektronka se zkrácenou skleněnou baňkou 
M, MG, MS   elektronka se skleněnou baňkou v kovovém stínicím krytu
X  elektronka s keramickou paticí
Y  elektronka se speciální paticí
LM, LT  elektronka s paticí loktal
A, B, C, W  elektronka se speciálními vlastnostmi, nebo zlepšená konstrukce

Mnoho elektronek pro speciální použití se označuje pouze čtyřmístným pořadovým číslem, které nemá žádný zvláštní význam.  

Příklady označení:

6AQ5  ... žhavení 6,3V, svazková tetroda, skleněná baňka, patice heptal 
6AS7G  ... žhavení 6,3V, dvojitá výkonová trioda, skleněná baňka, patice oktal
6SA7  ... žhavení 6,3V, heptoda, kovová baňka, patice oktal
6AK5   ... žhavení 6,3V, strmá pentoda, skleněná baňka, patice heptal  
5654  ... otřesuvzdorné provedení elektronky 6AK5 
7533   ... tužková trioda pro radiosondy, vestavěná v rezonátoru 

 


RUSKÉ ZNAĆENÍ

První jednotné značení bylo v Rusku zavedeno v roce 1929. Skládalo se ze dvou písmen a čísla, bylo však nepraktické a u některých elektronek došlo dokonce ke kolizi v označení. V roce 1937 byly do výroby zavedeny elektronky podle amerických vzorů a byl částečně převzat i způsob označování. Další systém značení elektronek byl navržen v roce 1940; na tento systém navazuje jednotné značení, platné od roku 1951. 

Označení přijímacích elektronek se skládá ze čtyř nebo pěti prvků. Na prvním místě je číslo, které udává přibližné žhavicí napětí. Na druhém místě je písmeno, které udává druh elektronky:

Д (D)   dioda
Х (CH)  dvojitá dioda 
С (S)  trioda (i výkonová)
Э (E)  tetroda
П (P)  výkonová pentoda nebo svazková tetroda
К (K)  exponenciální pentoda (selektoda)
Ж (Ž)  lineární pentoda nebo tetroda
А (A)  měnič kmitočtu nebo elektronka se dvěma řídícími mřížkami
Г (G)  trioda s jednou nebo dvěma diodami
Б (B)  pentoda s jednou nebo dvěma diodami
Н (N)  dvojitá trioda
Ф (F)  trioda-pentoda
Е (JE)  elektronový světelný indikátor 
Ц (C)  jednoduchá nebo dvojitá usměrňovací dioda
Р (R)  dvojitá svazková tetroda nebo pentoda
В (V)  elektronka se sekundární emisí
Л (L)  elektronka s fokusovaným svazkem elektronů
И (I)  trioda-hexoda nebo trioda-heptoda

Třetí část označení tvoří pořadové číslo typu, čtvrtou částí je písmeno, které charakterizuje provedení elektronky: 

bez označení   kovová elektronka
С (S)   skleněná elektronka, D>22,5mm
Ж (Ž)  žaludová elektronka
Р (R)  subminiaturní elektronka, D<5mm 
А (A)  subminiaturní elektronka, D=5÷8mm 
Б (B)  subminiaturní elektronka, D=8÷10,2mm 
Г (G)   subminiaturní elektronka, D>10,2mm  
Л (L)  patice loktal, skleněná elektronka v kovovém stínicím krytu
П (P)  skleněná elektronka, D=19mm nebo D=22,5mm 
Д (D)  disková (majáková) elektronka 
К (K)  keramická elektronka
Н (N)  nuvistor

Na pátém místě může být písmeno nebo skupina písmen, které označují zvláštní provedení nebo elektronku zvláštní jakosti:

Р (R)  elektronka zvláštní jakosti 
В (V)   otřesuvzdorná elektronka, spolehlivá v provozu
Е, ЕР (JE, JER)  dlouhoživotnostní elektronka (>5000 hodin)
Д, ДР (D, DR)   dlouhoživotnostní elektronka (>10000 hodin) 
И (I)  impulsní elektronka
ЕВ (JEV)   dlouhoživotnostní elektronka, spolehlivá v provozu 

Několik typů otřesuvzdorných elektronek bylo označeno pouze čtyřmístným číslem. 

Příklady označení:

6Н2П (6N2P)   ... žhavení 6,3V, dvojitá trioda, skleněná baňka, patice noval  
6Ж4 (6Ž4)   ... žhavení 6,3V, strmá pentoda, kovová baňka, patice oktal  
6Ж4П (6Ž4P)  ... žhavení 6,3V, vf pentoda, skleněná baňka, patice heptal  
6П3C-Е (6P3S-JE)  ... žhavení 6,3V, výkonová tetroda, skleněná baňka, patice oktal, životnost >5000 hodin 
13Ж41C (13Ž41S)  ... žhavení  13,3V, vf pentoda, skleněná baňka, drátové vývody, životnost >100000 hodin  
1515  ... otřesuvzdorné provedení elektronky 6П6C (6P6S) 

 

 

 


Tento web používá soubory cookies. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.