Katalogový list elektronky

V katalogovém listu nás výrobci elektronek seznamují s jejich technickými údaji. Ty můžeme rozdělit do několika základních skupin:

Žhavicí údaje
Charakteristické údaje
Provozní údaje
Mezní údaje
Kapacity mezi elektrodami
Doplňkové údaje

Žhavicí údaje

Pro paralelně žhavené elektronky je směrodatná hodnota žhavicího napětí, uváděný žhavicí proud je informativní (jeho tolerance při jmenovitém žhavicím napětí bývá do ±10%). Žhavicí napětí může kolísat o ±10%, u elektronek s dlouhou životností jen o ±5%. Pokud je výjimečně povolena odchylka jiná, je to vždy u žhavicích údajů uvedeno.

Pro elektronky žhavené sériově je směrodatný žhavicí proud. U takto žhavených elektronek je povoleno kolísání proudu o ±6% jmenovité hodnoty. Také je důležité, aby v serii zapojená žhavicí vlákna měla stejnou dobu nažhavování, jinak může dojít k jejich přetížení. U některých elektronek řady E se připouští paralelní i sériové žhavení.

Charakteristické údaje

udávají průměrné parametry nové elektronky v jistém pracovním bodě, zpravidla takovém, ve kterém se elektronka ve výrobě měří. Jako základní hodnota se obvykle udává anodový proud, který se nastavuje se mřížkovým předpětím; místo něho je však někdy předepsána velikost katodového odporu. Vlastnosti elektronky jsou v hrubých rysech určeny především strmostí, zesilovacím činitelem (hlavně u triod), popřípadě vnitřním odporem. U pentod se uvádí ještě proud druhé mřížky a její zesilovací činitel.

Odchylky od charakteristických údajů udávají povolené tolerance, které však není zvykem zveřejňovat - dříve to dělaly například ruské továrny. Většinou se publikují jen u elektronek zvláštní jakosti.

Výrobce obvykle upozorňuje na to, že po skončení zaručované životnosti může mít elektronka hlavní charakteristické údaje menší proti původním hodnotám. Životnost se většinou definuje přípustným poklesem anodového proudu a strmosti a vzrůstem záporného mřížkového proudu nad jistou mez.

Provozní údaje

určují základní podmínky pro provoz elektronky v některých typických zapojeních, která však zdaleka nevyčerpávají všechny možnosti jejího použití. Mají většinou formu tabulek a grafů a jsou velmi užitečné při stanovení hodnot součástek konkrétního zapojení. Zveřejněné provozní údaje představují jistý kompromis mezi zatížením elektronky a její životností.

Mezní údaje

udávají nejvyšší povolená napětí, proudy a zatížení při jakémkoli použití elektronky. Tyto hodnoty se nesmí nikdy překročit, protože jinak může dojít k porušení funkce nebo dokonce ke zničení elektronky. Mezní údaje elektronek nám tedy říkají, jak je možné elektronku namáhat, aniž by došlo k jejímu ohrožení. Přístroj, v němž jsou elektronky použity, musí být konstruován se zřetelem na jejich mezní údaje. Prvně dosažená mezní hodnota omezuje dosažení dalších mezních hodnot. Rovněž není možné takovou hodnotu překročit za předpokladu, že se sniží jiná mezní hodnota (například anodové napětí nebo anodový proud).

Není-li uvedeno jinak, platí mezní údaje pro normální atmosférický tlak a teplotu 20°C. To je třeba vzít v úvahu například u leteckých přístrojů nebo u elektronek chlazených vzduchem. Ve zvláštních příkladech lze omezit maximální hodnoty i kmitočtovou hranicí.

Kapacity mezi elektrodami

jsou převážně udány jako střední hodnota. Pouze u průchozí kapacity a v některých dalších případech (například pro kapacitu mezi mřížkou a žhavicím vláknem) se běžně udává jen hodnota maximální.

Doplňkové údaje

Jako doplňkové údaje jsou obvykle připojeny nákresy se zapojením patice a hlavními rozměry (výška, průměr). K elektronce také patří sada charakteristik, které představují grafické vyjádření závislosti mezi jednotlivými elektrickými veličinami. Charakteristiky umožňují rychlou orientaci o vlastnostech každého typu a usnadňují výpočet dalších prvků zapojení. Je-li elektronka určena pro zvláštní použití, udává výrobce různé další hodnoty (ekvivalentní šumový odpor, mikrofoničnost, závislost vstupní vodivosti na kmitočtu, atd.)

Příklady katalogových listů

Nejstručnější jsou údaje uváděné v přehledových katalozích elektronek, například ve známém katalogu Brudna-Poustka a v katalozích Vítězslava Stříže (z něj je i následující stránka). Zapojení patic je v katalogu ve zvláštním oddílu.

stříž86xdok