Značení ruských elektronek

První systematické značení elektronek bylo v Rusku zavedeno v roce 1929. Skládalo se ze dvou písmen a čísla, bylo však nepraktické a u některých elektronek došlo dokonce ke kolizi v označení. První písmeno v něm určuje druh elektronky: 

П (P)   přijímací
У (U)  zesilovací
С (S)  speciální 
В (V)   usměrňovací
Т (T)   telefonní
Н (N)  nízkofrekvenční

Druhé písmeno označuje druh katody: 

Т (T)   thoriovaná
К (K)  karbidovaná
О (O)  oxidová 
Б (B)  bariová

Na třetím místě je za pomlčkou pořadové číslo, většinou trojmístné. Nevýhodou značení bylo, že slučovalo pod jedno písmeno různorodé elektronky, většina elektronek byla dokonce zařazena do kategorie speciálních. Kromě toho se podle označení nedalo určit, zda se jedná o elektronky bateriové, síťové či universální.

Příklady:

УБ-110 ... zesilovací elektronka s bariovou katodou, 110. typ, přímožhavená bateriová trioda

СО-185 ... speciální elektronka s oxidovou katodou, 185. typ, nepřímožhavená dvojitá dioda-trioda

V roce 1937 byly do výroby zavedeny elektronky podle amerických vzorů (6А8, 6Г7, 6Ж7, 6К7, 6П7, 6Ф5, 6Ф6, 6С5, 6Х6, 5Ц4 a 6Е5) a byl částečně převzat i způsob amerického označování. První číslo zde udává přibližné žhavicí napětí, následuje písmeno určující typ elektronky (ale například písmeno  Ф (F) označuje předzesilovací triodu 6Ф5 i koncovou pentodu 6Ф6). Číslo na třetím místě udává počet vývodů, přičemž vlákno se počítá jednou, stejně jako stínění. Podobně jako u amerického značení to pod jedno číslo svede i zcela rozdílné typy. 

Roku 1940 byl navržen další způsob, v němž první číslo udává přibližné žhavicí napětí ve voltech, na druhém místě je charakteristické písmeno, udávající typ elektronky a na třetím místě pořadové číslo. Technologicky byla elektronka charakterizována písmenem na posledním (čtvrtém) místě.

Na systém z roku 1940 navazuje jednotné značení, platné od roku 1951; i to se ale během doby měnilo a rozšiřovalo. Označení jednotlivých typů elektronek podle něj je probráno v následujících odstavcích.   

Přijímací elektronky 

Označení přijímacích elektronek se skládá ze čtyř nebo pěti prvků. Na prvním místě je číslo, které udává přibližné žhavicí napětí. Na druhém místě je písmeno, které udává druh elektronky: 

Д (D)   dioda
Х (CH)  dvojitá dioda 
С (S)  trioda (i výkonová)
Э (E)  tetroda
П (P)  výkonová pentoda nebo svazková tetroda
К (K)  exponenciální pentoda (selektoda)
Ж (Ž)  lineární pentoda nebo tetroda
А (A)  měnič kmitočtu nebo elektronka se dvěma řídícími mřížkami
Г (G)  trioda s jednou nebo dvěma diodami
Б (B)  pentoda s jednou nebo dvěma diodami
Н (N)  dvojitá trioda
Ф (F)  trioda-pentoda
Е (JE)  elektronový světelný indikátor 
Ц (C)  jednoduchá nebo dvojitá usměrňovací dioda
Р (R)  dvojitá svazková tetroda nebo pentoda
В (V)  elektronka se sekundární emisí
Л (L)  elektronka s fokusovaným svazkem elektronů
И (I)  trioda-hexoda nebo trioda-heptoda

Třetí část označení tvoří pořadové číslo typu, čtvrtou částí je písmeno, které charakterizuje provedení elektronky:  

bez označení  kovová elektronka
С (S)   skleněná elektronka, D>22,5mm
Ж (Ž)  žaludová elektronka
Р (R)  subminiaturní elektronka, D<5mm 
А (A)  subminiaturní elektronka, D=5÷8mm 
Б (B)  subminiaturní elektronka, D=8÷10,2mm 
Г (G)   subminiaturní elektronka, D>10,2mm  
Л (L)  patice loktal, skleněná elektronka v kovovém stínicím krytu
П (P)  skleněná elektronka, D=19mm nebo D=22,5mm 
Д (D)  disková (majáková) elektronka 
К (K)  keramická elektronka
Н (N)  nuvistor

Na pátém místě může být písmeno nebo skupina písmen, které označují zvláštní provedení nebo elektronku zvláštní jakosti:

Р (R)  elektronka zvláštní jakosti 
В (V)   otřesuvzdorná elektronka, spolehlivá v provozu
Е, ЕР (JE, JER)  dlouhoživotnostní elektronka (>5000 hodin)
Д, ДР (D, DR)   dlouhoživotnostní elektronka (>10000 hodin) 
И (I)  impulsní elektronka
ЕВ (JEV)   dlouhoživotnostní elektronka, spolehlivá v provozu 

Několik typů otřesuvzdorných elektronek bylo označeno pouze čtyřmístným číslem.

Příklady:

6Ж8 ... lineární pentoda, žhavení 6,3V, osmý typ, kovová baňka, patice oktal

6Ф3П ... trioda a koncová pentoda v jedné baňce, žhavení 6,3V, třetí typ, miniaturní, patice noval   

Vysílací, modulační a regulační elektronky 

Označení se skládá ze ze dvou nebo tří prvků. Na prvním místě je skupina písmen, která označuje oblast použití elektronky: 

ГК (GK)  vysílací elektronka pro f<30MHz 
ГУ (GU)   vysílací elektronka pro f=30÷300MHz  
ГС (GS)   vysílací elektronka pro f>300MHz 
ГИ (GI)  vysílací elektronka, impulsní
ГМ (GM)   modulační elektronka
ГМИ (GMI)  modulační elektronka, impulsní
ГП (GP)  regulační elektronka
ГПИ (GPI)   regulační elektronka, impulsní

Na druhém místě je, odděleno pomlčkou, pořadové číslo typu. Za ním je písmeno, které udává druh chlazení: 

bez označení  přirozené chlazení
А (A)   chlazení vodou 
Б (B)  chlazení vzduchem 
П (P)  odparné chlazení
К (K)  montáž na vnější chladič 

Příklady:

ГУ-50 ... vysílací elektronka do kmitočtu 120MHz s přirozeným chlazením

ГС-45Б ... vysílací elektronka do kmitočtu 800MHz, nucené vzduchové chlazení 

Velké usměrňovací diody a tyratrony

Na prvním místě označení jsou písmena, která blíže určují druh elektronky: 

ТГ (TG)    tyratron plněný plynem
ТР (TR)    tyratron plněný parami rtuti
ГГ (GG)    plynem plněná dioda
ГР (GR)    dioda plněná parami rtuti
В (V)    vakuová dioda 

Pokud se jedná o impulsní elektronku, je za uvedeným označením ještě písmeno И (I). Na druhém místě je pořadové číslo typu. Za ním je pomlčka, po které následuje zlomek, v jehož čitateli je střední (u impulsních elektronek špičková) hodnota proudu, ve jmenovateli pak špičkové anodové nebo závěrné napětí.  

Příklady:

ТГ1-2,5/10 ... plynem plněný tyratron, IAV=2,5A, UA=10kV 

ВИ1-50/25 ... impulsní vakuová dioda, IM=50A, UINV=25kV 

Stabilizátory napětí

Na prvním místě označení jsou písmena  СГ (SG), pak následuje pořadové číslo typu. Na posledním místě je písmeno, které charakterizuje provedení elektronky, podobně jako je tomu u přijímacích elektronek. Nejčastěji se jedná o písmena С (S), П (P) a Б (B).

Příklady: 

СГ2С ... stabilizátor 75V, 5÷40mA, oktalová patice

СГ5Б ... stabilizátor 150V, 5÷10mA, subminiaturní provedení s drátovými vývody  

Stabilizátory proudu (variátory)

Označení se skládá ze tří prvků. Na prvním místě je uveden jmenovitý proud, pak následuje písmeno Б (B) a za ním jsou uvedeny hodnoty minimálního a maximálního pracovního napětí, oddělené pomlčkou. 

Příklad: 0,3Б17-35 ... variátor s jmenovitým proudem 0,3A, určený pro rozsah napětí 17 až 35V

Elektrometrické elektronky

Elektrometrické elektronky mají na prvním místě písmena ЭМ (EM), za pomlčkou pak následuje pořadové číslo typu.

Obrazovky

Číslo na prvním místě udává přibližně průměr nebo úhlopříčku obrazovky v centimetrech. Na druhém místě je skupina písmen, která určuje druh obrazovky:

ЛО (LO)   osciloskopická obrazovka s elektrostatickým vychylováním
ЛМ (LM)   osciloskopická obrazovka s elektromagnetickým vychylováním
ЛК (LK)   televizní obrazovka 
ЛН (LN)  paměťová obrazovka

Na třetím  místě je pořadové číslo typu a na čtvrtém je písmeno, které charakterizuje typ stínítka:

А (A)  modrá barva, krátký dosvit
Б (B)  bílá barva, krátký nebo střední dosvit
В (V)  bílá barva, dlouhý žlutý dosvit 
Г (G)    fialová barva, velmi dlouhý dosvit 
Д (D)   světle modrá barva, dlouhý zelený dosvit 
Е (JE)   speciální dvoubarevné stínítko 
Ж (Ž)   zelenomodrá barva, velmi krátký dosvit
И (I)  zelená barva, střední dosvit  
К (K)  růžová barva, dlouhý oranžový dosvit 
Л (L)  modrofialová barva, velmi krátký dosvit
М (M)  světle modrá barva, krátký dosvit 
Н (N)    žlutozelená barva, dlouhý dosvit 
П (P)  červená barva, střední dosvit 
Р (R)  modrofialová barva, střední dosvit
С (S)  oranžová barva, dlouhý dosvit
Т (T)  žlutozelená barva, velmi krátký dosvit
У (U)  světle zelená barva, krátký dosvit
Ф (F)  žlutá barva, dlouhý dosvit
Ц (C)  stínítko pro barevnou televizi 
Э (E)  žlutá barva, střední dosvit  

Příklady:

3ЛО1И ... osciloskopická obrazovka, ∅33,5mm, zeleně svítící stínítko se středním dosvitem 

16ЛО4В  ... osciloskopická obrazovka, úhlopříčka 154mm, stínítko s dlouhým (>5s) žlutým dosvitem   

Fotonky a fotonásobiče 

U fotonek jsou na prvním místě písmena, určující její druh: 

ЦВ (CV)  vakuová fotonka s cesiovou katodou
СЦВ (SCV)  vakuová fotonka s cesium-antimonovou katodou
ЦГ (CG)  plynem plněná fotonka s cesiovou katodou

Pak následuje pomlčka a za ní pořadové číslo typu. 

Fotonásobiče mají na prvním místě písmena ФЭУ (FEU) nebo ВЭИ (VEI); za pomlčkou je pořadové číslo.

 

 


Tento web používá soubory cookies. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.